Rozhodli jsme se napsat ministru dopravy, zda bude někdo řešit daňové úniky v dopravě. A k překvapení si přečtěte odpověd, která nám z ministerstva financí přišla.

 

 

Vážený pane ministře,
obracím se na Vás, jako na představitele státní pokladny, který chce zvyšovat příjmy státního rozpočtu a zamezit daňovým únikům. V tomto státě již dlouhou dobu nikomu, kromě řidičů, nevadí, že se státní kasa okrádá o příjmy. Nereagují žádné kompetentní úřady a i kontrolní orgány mlčí a zavírají oči. O co se jedná?
Jedná se mzdu řidičů z povolání. Tato vysoce náročná práce řidiče nákladních vozidel a autobusů je nejen zodpovědná ale i sám řidič musí znát mnoho zákonů, nařízení, vyhlášek a cizích jazyků. Je pod neustálým tlakem jak medií, širokou veřejností a hlavně pod hledáčkem kontrolních orgánů, kteří v řidičích vidí většinou snadný úlovek v podobě několika stovek korun. Přitom tito řidiči mají na pásce přiznanou pouze minimální zaručenou mzdu, v současnosti 11.200,-Kč, ve 3. skupině prací.

To, že většina autodopravců tuto mzdu řidičům uměle udržuje na stejné výši, nese znaky kartelové
dohody, pokud toto ovšem není přímo organizováno sdružením autodopravců Česmad Bohemia, nebo
podobným společenstvím podnikatelů v autodopravě.
Zdaleka nejde, ale jen o diskriminační krácení mezd řidičům. Jde také o rozsáhlý
daňový tunel v daňových odvodech ze mzdy zaměstnanců a na odvodech zdravotního a
sociálního pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatelé, pokud tolerují, nebo přímo vybízejí
příjemce „stravného“ k jinému účelu spotřeby než je toto zákonem stanoveno a daňově
zařazeno, dopouštějí se podvodu ve vedení účetnictví.

Poskytnutí „stravného“ dle ZP a vyhl. MF je tak v zaměstnávání řidičů zaměstnavateli zneužito k diskriminačnímu krácení mezd zaměstnanců s prokazatelným úmyslem zkrátit platby daní za zaměstnance a nezákonně tak zvýšit vlastní zisk či získat jinou konkurenční výhodu např. podbízením nižších cen za přepravu.

Nepochybuji o tom, že jde o téma, které by měla sledovat také Daňová Kobra MF, ale také
je to téma pro jednání v EP, neboť pokud ČR poskytuje výhodu daňových podvodů
autodopravcům, jde pak o nekalou konkurenci v dopravě na území jiných zemí EU.

 
 
 
A zde je reakce na náš podnět:
 

Věc: Sdružení řidičů - Dopis pro ministra - odpověď

 

Vážený pane předsedo,
dne 29. 5. 2015 nám byl doručen Váš dopis ve věci informace o mzdové situaci a z toho
vyplývajícího možného daňového úniku z titulu krácení mezd řidičů.

 

Dovolte, abychom se na věc samotnou podívali primárně z pohledu stávajících legislativních
norem. Prvotní normativní akt, ze kterého je třeba vycházet, je zákon č. 262/2006 Sb. zákoník
práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Další podzákonnou normou, která je zásadní pro náhled
vámi uváděné problematiky, je nařízení vlády č. 567/2006, o minimální mzdě a o nejnižších
úrovních zaručené mzdy.

 

Jedná se o nařízení, které se uplatňuje v soukromém sektoru a dle tohoto nařízení vláda
stanovuje tzv. zaručené mzdy, tedy nejnižší povolené odměny podle složitosti a náročnosti
vykonávané práce. Zaručená mzda je tedy minimem možného a je věcí zaměstnanců - řidičů, aby
v rámci svých pracovně-právních vztahů, které mohou vycházet např. z vyjednané kolektivní
smlouvy, stanovily lepší mzdové podmínky např. zvýšením pohyblivé složky platu.
Vezmeme-li si, pro detailnější náhled na problematiku vyplácených mezd, informací ze
statistického monitoringu (http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Aktualni.aspx), můžeme
konstatovat, že se průměrná hrubá mzda řidičů (bez dalšího členění) pohybovala v roce 2014 mezi
19 - 29 tis. Kč. Je tedy pravděpodobné, že rozdíl mezi zaručenou mzdou a průměrnou mzdou, jenž
vychází ze statistického sledování, je dán právě pohyblivou složkou mzdy. Zajisté není třeba
připomínat, že mzdový základ je tvořen právě těmito dvěma částmi, z nichž je následně prováděn
jak sociální odvod, tak samotná daň. Dle výše uvedeného tak z našeho pohledu není možné
souhlasit s vaším tvrzením, že na výplatní pásce mají řidiči přiznanou pouze minimální zaručenou
mzdu (dle ustanovení § 112 ZP, ve výši 11 200,- Kč pro 3. skupinu prací viz nařízení vlády
č. 567/2006). S ohledem na výše uvedený statistický monitoring nelze také jednoznačně souhlasit
s tvrzením, že se zde promítají znaky kartelové dohody mezi autodopravci.
V žádném případě však nehodláme vést spor s vašimi tvrzeními. Byli bychom rádi, kdybyste
naši odpověď vzali spíše jako pomocnou ruku řidičům vašeho sdružení. Proto dovolte ještě uvést,
že zaručená mzda nesmí být nižší než minimální a nevztahuje se na dohody o provedení práce
a dohody o pracovní činnosti (ustanovení § 109, odst. 5 ZP).

 

Pro ucelený obrázek si dovolujeme také připomenout, že odměňování zaměstnanců
ve veřejném sektoru se řídí nařízením vlády č. 564/2006, o platových poměrech zaměstnanců ve
veřejných službách a správě. Dle tohoto nařízení také platí, že vyšší vzdělání a např. znalost
jazyků nutně nezaručuje nárok na vyšší plat. Pravidla odměňování se řídí dle stanovených
platových tabulek. Proto ani v soukromém sektoru, který není tolik regulován, nelze automaticky
očekávat, že s vyšším vzděláním nebo jazykovou vybaveností bude automaticky stanovena vyšší
mzda.

 

Ve věci poskytování náhrady stravovacích výdajů je třeba vycházet především z ustanovení
§§ 163 a 166 odst. 1 písm. d) ZP. Ve věci „zahraničního stravného“ dovolte připomenout,
že zaměstnavatel může před vysláním zaměstnance na zahraniční cestu určit základní sazbu
zahraničního stravného nebo se určí výše zahraničního stravného pro příslušný stát dle
stanoveného prováděcího právního předpisu. Pro sazby na rok 2015 se jedná o vyhlášku
č. 242/2014 Sb. V kontextu této problematiky dovolte také připomenout ustanovení § 6 odst. 7.
písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., zákona o dani z příjmů, v platném znění, kde se mj. uvádí, že
v případě, že by jiné a vyšší náhrady, než stanoví ZP, byly vypláceny zaměstnavatelem
zaměstnanci, stávají se zdanitelným příjmem. Zákonodárce tak akceptuje a dokonce předjímá
daňové zvýhodnění v případě zahraničního stravného. Závěrem dovolte informaci o tom, že
v případech kdy jsou zaměstnavatelem propláceny úkony zaměstnance mimo stanovenou mzdu,
dochází tak nejen k porušování zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění, ale také si zaměstnanci -
řidiči tímto krátí výši svého odvodu na sociální pojistné a tím ovlivňují i výši důchodového
výměru v období po ukončení jejich aktivní pracovní činnosti.

 

S ohledem na výše uvedené lze souhrnně konstatovat, že problematika možného krácení daní
vyplývající z diskriminačního krácení mezd zaměstnanců, kterou mj. zmiňujete ve svém dopisu,
není potvrzena. Můžeme také konstatovat, že stanovení výše platu je problematika pracovně-
právního vztahu a tyto úkony nemohou být předmětem kontroly ze strany finančních úřadů.
Z pohledu stávající legislativy není možno přijmout tvrzení, že ČR poskytuje výhodu daňových
podvodů autodopravcům.

 

Přivítali bychom, a je to naše doporučení, kdybyste se ve věci výše minimální zaručené mzdy
obrátili na zástupce MPSV a stali se např. součástí týmu, který by měl možnost participace na
úpravách budoucího přehodnocení výkonů, které jsou řešeny v katalogu prací. V případě,
že budete trvat na vašem přesvědčení o nekalosti jednání zástupců dopravců, doporučujeme obrátit
se na Úřad práce popř. na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Na úplný závěr dovolte poděkovat za poskytnutí informací a upozornění na problematiku.

 

Vážíme si snahy o řešení problému, který se týká nezanedbatelné části zaměstnanců či pracovníků
v náročném odvětví našeho hospodářství. Situaci budeme, na základě vaší informace, dále
monitorovat.

S pozdravem

 

 

 

DISKUTOVAT k reakci MF můžete na našem FACEBOOKU:

https://www.facebook.com/sdruzeniridicu