WIM vysokorychlostní bič na přetížená vozidla
Podíváme se na problém přetěžování vozidel viděno očima řidiče.
Nejprve bych chtěl zdůraznit rozsah a váhu celého problému. Potkáváme denně ohromný počet přeložených vozidel. Stačí si zajet na výlet v blízkosti kamenolomu, pískovny, skládky, stavby tunelů a obchvatů. Ještě zarážející než počet vozidel, je však jejich celková hmotnost. Není výjimkou souprava tahače s návěsem převážející 55 tun nákladu při celkové hmotnosti 76 tun, tedy o 58 % více než je povoleno. Ještě smutnější je fakt, že se tato vozidla podílela i na výstavbě pražského okruhu a jezdila přes vážící zařízení instalované v obci Zlatníky. Na první pohled je patrné, že si dopravci s případným postihem hlavu nelámou. Vždyť se jedná pořád o ty samé firmy. O to méně je zajímá odpovědnost řidiče za váhu nákladu. Motivem překračování limitů je zisk. Zisk a konkurenční výhoda pro dopravce, menší náklady na dopravu pro příjemce, více prodaného materiálu pro odesílatele a v některých případech i odměna pro řidiče. Většinou je však řidič přinucen k přetěžování pohrůžkou finančních sankcí, a až ztrátou zaměstnání.
O tom také hovoří materiál s poznatky z provozu vážící stanice v Praze Klíčov z roku 2006.
Cituji : Provozovatel nutí řidiče pod pohrůžkou ztráty zaměstnání, řidiči jsou placeni od převezené tuny, při jízdě tzv. pod bagrem nesmí odjet dokud nedostane zvukové znamení, pokud by tak učinil je vyhozen ze stavby. Naprosto šokující zjištění nastalo v okamžiku, kdy Policie začala zasahovat na objízdné trasy a podrobovat vážení i vozidla pohybující se ve vnitřní části Prahy. Bylo zjištěno, že v historickém centru Prahy jezdí 4 nápravová sklápěcí vozidla přetížená o 12,14, ale i 19 tun. Při zákonném limitu 32 tun mají i 52 tun (62% více).
Přepravci jsou velmi zdatnou podnikatelskou skupinou, která velmi dobře zná své postavení a podnikatelské prostředí. V této oblasti podnikání jsou vázány vysoké objemy financí. Jedná se o velmi silnou lobby, která dokáže vyvinout velmi silný tlak na osoby, ovlivňující sféru jejich zájmů a dokážou ovlivnit jejich chování. Konec citace.
Na první pohled je zřejmý tlak na zúčastněné subjekty, směřující k jedinému, k zisku přinesenému přetěžováním vozidel.
Ke změně situace nestačí budování vážících středisek. Už jen pro jisté nevýhody samotného zařízení a pružnost dopravců s jakou reagují na vzniklou situaci. Jednou z velkých nevýhod vážících stanic je jejich známá poloha. Zcela jistě, ihned po zavedení provozu, změní dopravci trasy přepravních relací, jen aby se vyhnuli místu vážení. Jistě tyto stanice nebudou v provozu 24 hodin denně. Dojde k okamžitému upravení časů průjezdu přes vážící systémy mimo pracovní dobu stanice.
Proti mimo jiné hovoří i chybovost dynamických vah, kterou udává výrobce až 10 %., tedy 4800 Kg při celkové hmotnosti 48 tun. Hrozí tedy velká pravděpodobnost nízkorychlostního vážení nezávadně naložených vozidel, či na druhou stranu neodhalený průjezd závadného vozidla, odstraňování chyb systému předvýběru. Pomineme -li finanční náročnost výstavby, provozu a další s tím spojené náklady (na policejní hlídky monitorující objízdné trasy v okruhu 16 km – nejdelší možná vzdálenost k odklonění vozidla z trasy za účelem kontrolního vážení §38b. odst. 1) zákona č.13/1997 Sb.) vychází nám velmi malá účinnost systému, aby se docílilo výraznému omezení překračování povolených hmotností vozidel nebo souprav mimo úzký okruh kolem stanice.
Dynamické vážení vozidel, tj. vážení vozidel za jízdy. V této souvislosti se setkáváme s pojmem či zkratkou WIM (Weight-In-Motion). Významným krokem pro dynamické vážení bylo schválení zákona č. 347/2009 Sb., který nabyl účinnosti k 1.lednu 2010 a kterým byl novelizován zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. V době kdy nabyl účinnosti zákon č. 347/2009 Sb. nesplňovaly tyto systémy požadovanou přesnost a proto prozatím nemohly být využívány k automatické kontrole váhy vozidla. Údaje získané z vah nemohly být brány jako podklad pro správní řízení, prozatím. Váhy prostě nebyly a nejsou přesné. Proto také v zahraničí slouží tyto váhy pouze jako orientační. Co teda udělali naši zákonodárci? Změnili vyhláškou požadovanou přesnost a tím navýšili hodnotu odchylky. Takže váhy jsou pořád nepřesné, ale v souladu s legislativou. Musím však zde upozornit, že pokud ale nebude novelizována prováděcí vyhláška č. 104/1997 Sb., která určuje způsob takového provedení, je vysokorychlostní vážení pouze orientační a nelze na základě takového vážení sankcionovat řidiče ani dopravce.
VYHLÁŠKA ze dne 11. června 2010,
kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle§ 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění vyhlášky č. 65/2006 Sb. a vyhlášky č. 259/2007 Sb., se mění takto:
V příloze v položce 2.1.3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) váhy pro vysokorychlostní kontrolní vážení silničních vozidel za pohybu podle zvláštního právního předpisu3) s relativní chybou měření menší nebo rovnou ± 5 % pro celkovou hmotnost vozidla a ± 11%
pro zatížení na nápravu“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
Všimněte si procentuálních hodnot 11% a 5%. Znamená to snad, že budou pokutována jen vozidla s celkovou hmotností nad 51 840 kg (5%= 2400+3% tolerance na znečištění vozu 1440+ 48000 kg povolené celkové váhy)? Bude mít tedy takové vážení smysl? Jistě bude!
Na základě této změny se již připravují výběrová řízení na výstavbu systémů WIM. Například kraj Vysočina uvažuje o 30 ti váhách za 180 milionu Kč. Mluvčí kraje se nechal slyšet, že jim stačí přistihnou čtyři hříšníky denně a pokryjí finanční náklady na vážení. V tomto kraji však nebylo ukončeno ani jedno správní řízení s provozovatelem přetíženého vozidla a to v prvním čtvrtletí letošního roku. Ani jedna pokuta s provozovatelem přetíženého vozidla. Znamená to tedy, že neproběhla ani jedna kontrola? Nebo snad nepřistihli na Vysočině ani jedno přeložené vozidlo? Proč tedy utrácet tolik peněz? Neměl by raději Kraj Vysočina naučit svoje pracovníky provádět kontrolní vážení a lépe monitorovat provoz podezřelých vozidel? Takhle pilně bojují úředníci z Kraje Vysočina proti těžkým kamionům. Nestačilo by postavit po jednom policistovi ke každé provozovně lomu, pískovny, skládky? To by mělo větší vliv na bezpečnost provozu a ochranu komunikací, než utracení 180ti miliónů do soukromých kapes.
Tak vypadá boj proti přetíženým vozidlům. Bude tato zařízení provozovat soukromá firma, nebo bude pouze prodávat, stavět a udržovat spousty zařízení za spousty peněz s chabým výsledkem? Nebo se změní chování viníků a začnou se ctít pravidla? Valentýn Kružek
