Internet, diskuse, fora, rady a porady aneb tápání českého řidiče

Obecně vzato, má mít každý přístup k informacím, což se ovšem nedá říci o všech a všude. Profesionální řidič najde spousty užitečného na stránkách Ministerstva dopravy a nejen tam. Pak tu máme skupinu dalších webů a portálů, které nabízejí svoje služby a rady za určitý ústupek. Doba je tržní a tak každý trhá, jak to jen jde. Některé potřebné informace se řidič dozví však jen za peníze. Myslím, že je to velká chyba. Na jednu stranu stát vyžaduje po každém občanovi aby se o sebe staral sám, vybírá od něj co může, různou formou daní, ale zpřístupnit něco na oplátku pro něj to ne, to se pěkně poskytne různým skupinám, sdružením, nejlépe podnikatelům v autodopravě a na ostatní zbude jen platit.

Oproti tomu pak člověk kvituje, když vznikne někde něco, co může druhému pomoci. Kdysi sem přišel cestou hledání i na jedno truckforum, byl jsem tenkrát blahem bez sebe, že se našla skupina lidí, co tvořila stránky dle mého gusta. Bohužel, jak už bývá zvykem všeho moc škodí a tak postupem  času, kdy se kruh uživatelů rozrostl se začalo tvořit z tohoto fóra cosi úplně jiného. Množili se zde rady pro kolegy řidiče, různé užitečné odkazy a hlavně spousty zajímavých fotek. Bohužel to však přineslo i jednu negativní věc. Některé osoby sdílejí různé rady bez toho, aby byly podepřeny nějakým zákonem, či paragrafem. Díky tomu se pak dobrý úmysl mění v opak, což může mít pro uživatele neblahý dopad např. při silniční kontrole. A jak je známo, „zaručené informace“ se šíří rychlostí světla dál a dál.

Samozřejmě nelze vinit žádného správce webu apod. ze zlých úmyslů, to jistě ne, nicméně těžko se pak oklamaným vysvětluje opak.

Jako příklad, nedávná debata o výkonu aneb pracovní směně řidiče se nesla v duchu: hele mě říkal jeden kamioňák, že můžu dělat 15h denně, říkám dotyčnému, že to není pravda, nicméně on mě opáčí tím, že mu to říkal kameňák, a tak to pravda prostě musí být!

Co na to říci? Nic. Další studnice informací je parkoviště, kde je větší výskyt řidičů v delší pauze. Tam se dozvíte zaručeně vše od magnetu na převodovku, po vyvolání stávky, protože už to takhle dál nejde.

Všichni v debatách obdivují francouze, jak dokáží hromadně stávkovat, ale ti to lidé si po odjezdu vzájemně vyčistí zadky, popřípadě přemýšlí, jak s něčím vyběhnout, slušně řečeno na úkor jiného kolegy.

Veřejné tajemství o tom, jak špatně je řidič placen, umocňuje následně jeho snahu, se někde něco dozvědět na svojí obranu. A tak jsme zpět v debatách, hledání informací na internetu a podobně.

 Začarovaný kruh, začarované debaty, neschopnost vymanit se z toho, sdružit se do jednoho celku a volat po skutečné nápravě, po skutečných platech, dietách, zacházení jako s člověkem, dodržování sociálních předpisů.

Boj s větrnými mlýny proti státním úředníkům by se to také dalo nazvat. Proč? Protože stát toleruje minimální mzdu pro řidiče i s vědomím, že také na odvodech dostane minimum. Jediný, kdo dostane maximum je podnikatel. Řidič pak nesmí být nemocen, nesmí chtít dovolenou. No nic, to už odbíhám k věčnému tématu.

Shrnuto, podtrženo, je na každém, jak bude používat internet a jestli je schopen si na diskusních forech vybrat to správné a potřebné. Sdružení řidičů CZ se snaží, aby tomu tak bylo v co největší možné míře.

                               MARTIN KAREŠ