Řidiči z povolání jsou jednoznačně diskriminováni, a to proto, že zákon těmto řidičům zakazuje pracovat nad rámec, který dovoluje nařízení EU č.561/2006 a AETR.

V čem se tedy projevuje ona diskriminace.
Řidiči jsou skupina lidí, které se zakazuje pracovat ve vedlejších, či dokonce několika vedlejších zaměstnáních. Ovšem jiné profese mohou. A to i takové, jako např. provozování
lékařské praxe, kdy lékaři si berou služby a pracují i více jak 300 hodin měsíčně, kdy nejsou
z důvodu únavy ani schopni vyšetřit pacienta, což bylo i několikrát prezentováno v médiích.
Proč si např. takový svářeč může vydělat u několika zaměstnavatelů nebo naopak pracovat u jednoho zaměstnavatele tzv. „od nevidím do nevidím“. Proč řidič, má-li možnost přivýdělku, tohle nesmí.
Ano, je to z důvodu bezpečnosti silničního provozu, což je chvályhodné a logické.
Ptám se, proč tedy, když zákon dovoluje pracovat této skupině lidí pouze určený
čas a přikazuje povinný odpočinek, také tento zákon nezaručuje této skupině nějaký
logický minimální výdělek, právě proto, že si tato skupina ze zákona nemůže vydělat
na průměrný život střední třídy.
Jestliže řidič autobusu z povolání má průměrnou mzdu cca 80,- Kč/hod hrubého, pak není problém si spočítat, kolik si může vydělat za měsíc, když jen letmo nahlédnete do nařízení EU č.561/2006. Je to 90 hodin řízení automobilu v průběhu 14 ti dnů – zjednodušeně napsáno.
A opět se ptám, proč tedy např. instalatér, který je zaměstnán např. u nějaké stavební společnosti, po skončení směny může zcela legálně na živnostenský list provozovat ještě svou profesi jako OSVČ.
Copak my si můžeme dovolit odjet přes víkend, kdy míváme „někdy“ volno, nějaký zájezd, abychom si tak nějak přivydělali alespoň do průměrného platu v ČR? Na jedné straně zákon po nás požaduje odpočinek, ale na straně druhé nám zakazuje si vydělat právě na to, abychom
tento odpočinek prožili v klidu a ne ve stresu, zakazuje nám přivydělat si prostředky na běžný život.
Žijeme v takzvaném tržním prostředí, ale nařízení EU č.561/2006 nám zakazuje se chovat tržně. A když nám zakazuje se chovat tržně, měl by logicky také zajistit adekvátnost příjmu
řidičů z povolání k životním nákladům a respektovat nemožnost pracovat více, než výše uvedené nařízení dovoluje.
Z jakého důvodu není pracovní profese „řidič“ zařazena do vázané živnostenské činnosti jako
např. řemeslné živnosti – zednictví, pokrývačství, krejčovství, truhlářství…. a další desítky
živností, či do volné živnosti?
Jistě právě proto, abychom jako řidiči nepracovali od „nevidím do nevidím“. Abychom byli „odpočinutí“. Ale znovu se ptám, proč si nemůžeme vydělat jako výše uvedené živnosti,
které jsou přes den v zaměstnání a večer nebo o víkendech pracují jako OSVČ.
A to i takové profese, které jsou prakticky životy ohrožující a je to legální. Např. výše uvedení
lékaři, hasiči, výškové práce, řidiči dodávek do 3,5 tun ! …..atd.

Otázka tedy zní, proč my, jako určitá profesní skupina nemáme stejná práva jako
jiné profesní skupiny.
Mimo jiné, jsme zřejmě jediná pracovní profese, která má záznam výkonu práce v digitální podobě.
Máme jedny z nejmenších mezd, jedny z nejdražších odpovědnostních pojistek, vysoce stresující povolání s velmi vysokou odpovědností jak na majetku, tak i na zdraví a životech.


Diskriminaci vnímám mimo jiné i z důvodu získání poměrně vysoké profesionality a praxe. Jsou řidiči, kteří mají v tomto oboru nejvyšší možnou kvalifikaci, nejvyšší možnou odbornost a žádný vyšší „level“ již není. A přesto je problém se uživit a jsme mnohdy „nuceni“ dělat ještě druhé zaměstnání neboť např. mzda za leden 2014, za 201 odpracovaných hodin činí čistého 15765,- Kč včetně všech! příplatků, vyjma stravného. Z této mzdy je cca 1500,- Kč doprava do práce a zbývá cca 14000,- Kč. Inkaso mám 8610,- Kč.
Důchod mého otce činí 12000,- Kč.
Prosím tedy , jak mám např. podporovat svého 83-letého otce, což je dost často od politiků slyšet (mimo jiné - Kalousek), aby děti pomohly živit své rodiče jakožto na oplátku, když oni živili nás, když jsme byli dětmi.
Nepotřebujeme nic víc, nic míň než jako řidiči nestresovat celé dny, přičemž naše zaměstnání je neskutečně stresující.
Místo toho, abychom byli tzv. střední třída, která by měla dominovat ve společnosti, mohla si 1x za dva roky dovolit dovolenou, jednou za deset let si koupit novou Fabii a žít plnohodnotný život, musíme řešit, jak vůbec vyžít, ne tak ještě šetřit na důchod.
A to se nerozepisuji o státních dotacích do veřejné os. dopravy (soukromým firmám), nerozepisuji se, jak je to s praxi a s amatéry, kteří vozí Vaše děti nebo naopak velmi unavení řidiči, kteří vozí Vaše příbuzné. Proč se dnes nemusí prokazovat praxe v řízení vozidel o váze vyšší než 7,5 t, jak tomu bylo kdysi. Tehdy jste věděli, že Vás veze profesionál, ale dnes?
V pondělí někdo dostane řidičák s „D“ a v úterý Vás veze do zasněžených Alp nebo Dolomitů, kde se kolikrát bez řetězů neobejdete. A praxe, pouze autoškola !!!!!
Omlouvám se, že stále hovořím o penězích, ale nemožnost si vydělat ve svém oboru s nejvyšší možnou kvalifikací je jednak frustrující a jednak velmi stresující z důvodu beznaděje.
Je toho samozřejmě víc, ale to někdy jindy.

A na závěr. Jsem ročník 1963, nekouřím, nechodím po hostincích, nehraju, za celý život jsem neměl jedinou hodinu neomluvené absence, vždy jsem státu platil soc.poj., také zdrav. poj., nikdy jsem nepobíral soc. dávky nebo nějaké příspěvky, vždy jsem se uživil sám, vždy jsem platil daně a státu nic nedlužím, ten mne nikdy neživil………a nyní……tak, tak „ z ruky do huby“ a to nemluvím o tom, že každý den mám na krku paragraf o obecném ohrožení (až 8 let nepodmíněně). Kterým zaměstnancům státní správy tento paragraf hrozí z výkonu jejich pracovních pozic. Promiňte, ale hlavně že berou deseti až statisícové odměny!

Také mi prosím dovolte, abych reagoval na přípravu zákona (zjednodušeně řečeno) z pohledu
mé praxe a mých zkušeností.

Vzhledem k tomu, že se pohybuji po silnicích jak v ČR, tak i po Evropě jako profesionál od roku 1987 si myslím, že v současné době je výuka v autoškolách naprosto nedostatečná a to pro skupiny E a D.
Ne všechno bylo za „komunistů“ špatné, zejména pak nasbírání zkušeností, které se v současné dopravě projevují jako zcela nedostatečné.
V dřívější době bylo nutné pro získání skupiny E podmínka prokazatelná dvouletá praxe v řízení vozidel s hmotností nad 7,5 tuny, kdy řidič nasbíral zkušeností s chováním vozu v každém ročním období a když dostal do ŘP skupinu E, tak byla jakáž takáž záruka, že řidič vozidlo ovládá. Dnes? Po pár hodinách v autoškole a teorii, která vám praxi nenahradí, mladý „klučina“ dostane skupinu E, kdy je absolutně bez zkušeností a pak mu dejte čtyřicetitunový kamión a pošlete ho v zimě „do světa“. Obrovský hazard zákonodárců !
Vždyť se jen podívejte na nehody nákladních vozidel, na tu mladickou nerozvážnost kolikrát, na zjevné nezvládnutí vozidel. Vidíme to prakticky dnes a denně.
No a o autobusech ani nemluvím. Jak je možné, že si udělá řidič ze skupiny B, kdy samozřejmě nemá zkušenosti, jak se chová vozidlo v horách na sněhu o hmotnosti cca 15 tun a navíc např. plné dětí, skupinu D.
Vždyť to jsou řidiči, kteří vozí Vaše děti a vnuky.
Tady by to mělo být absolutně jednoznačné, že řidič, který má dostat skupinu D, by měl mít zkušeností s řízením vozidel nad 7,5 tuny.
Sám jsem zažil případ, kdy syn majitele autobusové dopravy, coby čerstvý absolvent skupiny D byl vyslán do Alp se zájezdem střední školy v zimním období……..nebudu se o tom dále rozepisovat.
Taktéž se stávají případy, kdy řidičský průkaz zaplatí pracovní úřad nezaměstnané ženě, která ovšem pak po nástupu do dopravního podniku se nechá slyšet, že potřebuje linku, kde se necouvá, protože to nezvládne. No co to je za řidiče, že získávají praxi až s cestujícími. Tady by se měli zákonodárci zamyslet, zda je přednější zdraví a životy cestujících nebo státem zaplacený rychlokurz.
Opět, není týden, aby člověk neslyšel o nehodách autobusů.
Nedovedu si představit lékaře, který by ihned po promoci prováděl složité operace. Samozřejmě tak jako v každém oboru je nutná zkušenost a praxe. Taktéž u soudců, u advokátů, u pilotů…….
Ale řidiči autobusů? Řidiči kamiónů?
Veškerá praxe nového řidiče autobusů je pouze autoškola, kdy poprvé sedne do vozu, který má hmotnost nad 7,5 tuny. Jak nezodpovědné.
A takový řidič má jezdit v zimních horských podmínkách a vozit děti?
Podmínky pro získávání skupin E a D jsou velmi, ale velmi špatně nastavené, především pak nezodpovědné ze strany zákonodárců, neboť nezaručují řidiče s potřebnou praxí, nýbrž „rychlokvašku“.

 

 

Příspěvek nám zaslal řidič z povolání.

 

Případnou diskuzi můžete vést na našem Facebooku.